Školka v přírodě

Milé děti,

teď se hezky posadíme a já vám budu vyprávět pohádku o Sněhurce. Pozor, pozor, ale není to obyčejná pohádka O Sněhurce a sedmi trpaslících, budu vám vyprávět pohádku „O Sněhurce a dvaadvaceti trpaslících“.

V jednom městečku, jménem Čeladná, kterým klokotá potok Čeladenka, žila jedna holčička se světlými vlásky. Všichni ji měli moc rádi, protože byla nejen hezká, ale také hodná. Maminka jí dala jméno Sněhurka. Žila v chaloupce se zahrádkou a starala se tam o 22 malých roztomilých trpaslíčků.

To vám povím, byli to neposedové, pořád něco vymýšleli a vyváděli, ale i přes jejich šprýmy, je Sněhurka měla všechny velice ráda. Hrála si s nimi, povídala jim příběhy, četla pohádky, zpívala písničky, společně malovali obrázky, hráli si na zvířátka i na barevná auta. Všichni tam spokojeně žili. Ve vedlejším městečku však žila zlá královna, která chtěla být na celém světě nejkrásnější, a proto chtěla Sněhurce ublížit…

V pondělí se 22 trpaslíků vydalo na malou průzkumnou výpravu do okolí a dostali se až na vrchol nejbližšího kopce. Při cestě nazpátek objevili malou dřevěnou chaloupku, která byla pro trpaslíčky jako stvořená, ale byla jen jedna a tak se rozhodli, postavit pro sebe každý svou.

Druhý den, když se vyspali do růžova a po výborné snídani si vyrobili trpasličí čepice, aby se v lese jeden druhému neztratili. Okolí “domečku„ bylo krásné a pohodové, než se objevily první náznaky příchodu zlé královny. Sněhurka se polekala a v lese rozsypala plno barevných korálků. Aby Sněhurku podle korálků zlá královna nenašla, pomohli je trpaslíci posbírat. Přitom pozorovali a poznávali lesní kamarády, a pak si s nimi povídali jejích řečí.

Třetí den bylo trochu pošmourno a tak se malí trpaslíci dali do vybarvování svých podobizen… Šmoula si hezky vybarvil sebe, Kejchal si „pokejchal“ svůj obrázek a Rejpal se do toho svého ani nechtěl pustit…, ale Sněhurku si namaloval každý rád.

Protože se sluníčko pořád ne a ne objevit, museli si ho vykouzlit pomocí zaklínadla…a povedlo se, takže šup, šup a rychle skotačili do lesa. Zlá královna šmejdila stále kolem a tak se raději vypravili ke kouzelnému potůčku a studánce pro živou vodu. Samozřejmě ji hned ochutnali, ta teda byla…. V potůčku si nasbírali i modré léčivé kamínky a vrátili se zpět domů za Sněhurkou.

Ve čtvrtek zlá královna seslala průtrž mračen a tak se trpaslíci dopoledne zdrželi v chaloupce. A co poklad, který zlá královna schovala? Odpoledne se naštěstí mráčky roztrhaly a trpaslíci mohli vyjít do lesa plnit úkoly, které „babizna“ nachystala. Byly sice složité, ale zvládli je … jupíííííííííííí! Poklad byl nalezen a Sněhurka vykoupena.

A byl tady pátek… ze světa pohádek vyrazili trpaslíci do světa lidí…, a byly z nich zase děti…, ale nebojte se, příští rok pojedeme do pohádkové říše zase!