Naše podzimní básničky

Básničky – PODZIM

Mydli, mydli mydlinky,

to je zbraň na bacilky.

Kdo chce ruce čisté mít,

musí si je denně mýt!

 

Třesky, plesky,

hromy, blesky

a na dveře buch, buch, buch,

já se bojím, maminko,

zavři honem okýnko,

jde k nám asi duch.

 

Obloha je šedivá jak kožíšek myšky,

veverky si na zimu schovávají šišky.

Listí už je na zemi, dělá cesty zlaté,

po nich podzim přichází, tak tady mě máte.

 

Jablíčko se kutálelo,

vůbec ho to nebolelo,

podívej se, jak se koulí,

nemá ani jednu bouli.

Kutálí se, kutálí,

to jsme se mu nasmáli.

 

Spadla hruška zelená,

natloukla si kolena.

A teď pláče, naříká,

že jí šťáva utíká.

 

Vezmi žlutou tužku,

namaluj mi hrušku

a pod hrušku talíř,

sláva, ty jsi malíř.

 

Vezmu si do ruky barevnou tužku

a tou tužkou nakreslím hrušku,

pak nakreslím jablíčko, má kulatý tvar,

pod jablíčko talíř a co bude dál?

 

Padá lití zlaté rudé

je ho plná zahrada.

A co potom padat bude

a to listí opadá?

Potom bude padat sníh,

co ho bude na větvích.